Porto

Historické centrum Porta
Historické centrum Porta

Porto se nachází 320 km severně od Lisabonu, v Portu žije 420 000 obyvatel, aglomerace Porta čítá 900 000 obyvatel. Porto je druhé největší město v Portugalsku, na pravém břehu Doura. Na protějším břehu - ve Vila Nova de Gaia - jsou vinné sklepy, v nichž dozrává proslulé portské víno; mnohé z nich jsou přístupné. Obchod s vínem má prvořadý význam pro hospodářský život Porta, zanedbatelný však také není průmysl textilní, potravinářský a dále chemický, výroba keramiky, hutnictví a řemesla, zvláště klenotnictví. Vybudování přístavu Leixoes na severním konci města umožnilo ve zvýšené míře přepravu zboží a doplnilo starší přístav na Douru, který se často zanáší pískem. V římské době byla řeka Douro překážkou spojení mezi severem a jihem tehdejší provincie Lusitanie; zátoku ovládla dvě protilehlá města, Portus na pravém a Cale na levém břehu. Kraj byl pojmenován po obou městech Portocale. Jako hrabství se stal věnem princezny Terezy a později dal jméno celé zemi.

Katedrála v Portu (1) je opevněný chrám, založený ve 12. st., který prodělal v 17. a 18. st. velké stavební přeměny. Hlavní průčelí je zdobené románskou růžicí ze 13. st.; vymezují ho po stranách dvě čtverhranné věže s kupolemi. K průčelí byl přistavěn barokní portál. Na severní straně jsou barokní lodžie (z r. 1736), připisované N. Nasonimu. Interiér chrámu byl také barokně přestavěn. V kapli Nejsvětější Svátosti, která vede do levého křížení, je zajímavý oltář z cizelovaného stříbra, práce ze 17. st.. V hlavní lodi je mramorová křtitelnice, nesená dvěma postavami (17. st.) a na křtitelnici bronzový reliéf Ježíšova křtu od sochaře Teixeiry Lopese (1866 až 1918). Dveřmi v rohu pravého křížení lze projít do křížové chodby z konce 14. st., jejíž stěny jsou zdobeny kachlíky z 18. st. s náměty ze života P. Marie a z Ovidiových Proměn.

Náměstí před katedrálou je ohraničeno biskupským palácem (2) z 18. st. a žulovou věží ze 14. st.. Na západ a na jih se táhne Staré město s malebnými uličkami, klesajícími k přístavu. Gotický kostel sv. Františka (3) má barokní portál ze 17. st., nad ním původní růžici. Oltáře, stěny i oblouky a sloupy mizí pod barokní dekorací ze zlaceného dřeva s vyřezávanými andílky, ptáky a rostlinnými motivy.

Klášter P. Marie Horské na sloupu (4) je zvláštní budova ze 16. a 17. st.; její rotundový půdorys je připisován Filipu Terzimu. Je dominantou města na levém břehu Doura a je od něj pěkný rozhled na město a nejbližší okolí. Křížová chodba je renesanční.

Barokní Kněžský kostel (5) je dílem N. Nasoniho. Na západní straně vyniká štíhlá žulová věž, vysoká 75 m, z níž je krásný pohled na město, Douro a vinice ve čtvrti Vila Nova de Gaia.

Klášterní kostel sv. Kláry (6) z 15. - 16. st. má renesanční portál; interiér je bohatě obložený vyřezávaným a zlaceným dřevem (17. st.). Strop je ve stylu mudéjarském, křtitelnice gotická. Byl restaurován za krále Manuela I.

Karmelitánský kostel (11) z počátku 17. st. je jednolodní, později upravený N. Nasonim. Má portikus a věž s cibulovým zakončením. Je spojen v jeden celek s karmelským kostelem (12). Ten je typickým příkladem portského baroku 18. st.. Průčelí je rozděleno na tři patra; v prvním je průběžný balkón a okna, nad druhou římskou uprostřed je dekorativní tympanon zakončený kalvárií. Boční fasáda je obložena moderními obkládačkami. Klášterní kostel sv. Vavřince (13), zvaný též kostel Cvrčků je barokní. Fasáda kostela je rozvinuta v plánech, sloupy se střídají s pilíři, stavbu lemují dvě věže s kupolemi.

Muzeum sakrálního umění a archeologie je umístěno v budově kláštera Cvrčků ze 17. st.; dnes je tu hlavní kněžský seminář v Portu. Muzeum uchovává uměleckohistorické předměty z 12. až 19. st., liturgické předměty, skleněné výrobky a mince.

Kostel sv. Benedikta Vítězného (14) ze 17. st. - fasáda se dělí do čtyř těles, v prvním je pět portálů, ve druhém výklenku se sochami sv. Benedikta, sv. Scholastiky a sv. Gertrudy Veliké, na třetím tři vitráže osvětlující chór, na čtvrtém kříž a výklenek se sochou P. Marie Vítězné. Oltář je vyřezávaný a zlacený. Na chóru jsou polychromované výjevy ze života sv. Benedikta.

Kostel Milosrdenství (15) je barokní, s trojitým portálem. Interiér je obložen kachlíky. Presbytář je zaklenut složitou kompozitní klenbou. Chrám Cedofeita (16) je románský, nejstarší stavbou ve městě, ze 12. st.. Má ústupkový portál o šesti sloupcích a archivoltě (plasticky zdůrazněné čelo oblouku). Nad portálem je netypicky úzké okno, v lodi valená klenba, v presbytáři slepé arkády. Kostel Neposkvrněného početí P. Marie (18) je z l. 1939 - 1945, s křížovou cestou a freskami od G. Camarinhy.

Přes řeku Douro vedou tři technicky zajímavé mosty: Celokovový železniční most královny Marie Zbožné (8) z r. 1877 je dílem francouzského inženýra A. G. Eiffela. Most krále Ludvíka I. (9) vybudovala v r. 1886 obdobnou technikou belgická stavební společnost; vpravo od něj jsou zbytky hradeb ze 14. st.. Arrábidský most (10) byl postaven v r. 1963 (vede přes něj dálnice); pne se přes řeku v délce 270 m v jednom smělém oblouku. Ze všech mostů je krásná vyhlídka na město i řeku.

Burza (7) z 19. st. se vyznačuje krásným mramorovým a žulovým schodištěm zdobeným sochami. Arabský sál, napodobenina granadské Alhambry, má oválný půdorys a je vyzdoben vitrážemi, arabeskami (původně helénistický ornament nejčastěji z akantových rozvilin) a zlaceným štukem.

Nádraží sv. Benedikta (17) je z počátku 20. st., vystavěné na místě kláštera Ave Maria. Uvnitř je vyzdobeno obkládačkami od J. Colaça z r. 1930, s historickými náměty. Veřejná knihovna vlastní asi 400 000 svazků, mezi nimi přes 1 000 rukopisů ze 16. st.; mnohé z nich se zabývají zámořskými objevy.

Muzea

Národní muzeum Soarese dos Reis (19) je umístěno v paláci Carranças z 18. st.. - V přízemí jsou vystaveny ukázky domácí fajánse z 18. a 19. st. a zajímavý soubor prací portugalských primitivů (Gaspar Vaz, Vasco Fernandes a Cristovăo de Figueiredo). - V prvním patře je expozice portugalského sochařství; z malířů tu vyniká Soares deo Reis (1847 - 1889) a zejména jeho žák Teixeira Lopes. Z malířů 19. a 20. st. je zastoupen Silva Porto (1850 - 1893), Henrique Pousăo (1859 - 1884) a Columbano Bordalo Pinheiro (1857 - 1929). - Ve druhém poschodí jsou sakrální předměty, klenotnické práce manuelského stylu, sbírka limóžských emailů (počátek 16. st.) a dva obrazy od Françoise Cloueta (16. st.) - Markéta z Valois a Jindřich II. Dnes je muzeum střediskem hlavně současného umění. Muzeum Guerry Junqueira (20) je památníkem tohoto básníka; vystavuje se zde hispano-maurská fajáns z 15. a 16. st., portugalský nábytek a vlámská tapisérie ze 16. st.. Etnografické a historické muzeum (21) je v Novém paláci sv. Jana, budově z 18. st., vystavěné N. Nasonim. Expozice: obecná etnografie, keramika, kroje. Muzeum portského romantismu ve vile Quinta da Macieirinha rekonstruje životní prostředí (zvláště mobiliáře) portského měšťana v 19. st.; jsou tu portréty spisovatelů A. Garreta, Camila J.B. Ribeira a J.G. Monteira. Dům-muzeum Fernanda de Castra je památník tohoto obchodníka, básníka a sběratele. Převažuje polychromovaná plastika a malba portugalských malířů. Další muzea: Dům a muzeum Teixeiry Lopesse, Dům a ateliér Antónia Carneira, Muzeum dějin lékařství, Antropologické muzeum a laboratoř, Mineralogické a geologické muzeum a laboratoř, Muzeum námořní zoologie. Ve městě je také botanická zahrada. Okolí: Matosinhos (8,5 km severně); vynikající barokní kostel Dobrého Ježíše (Bom Jesús), poutní místo.